Na serveru TheOneRing.net byla s velkým úspěchem zahájena výuka elfštiny. I zde se jistě najde pár lidí, které toto téma zajímá. Následující text byl převzat z časopisu Magazín, jeho autorkou je Laisi Finwen. Výuka elfštiny probíhá již několik měsíců na diskusním fóru. Ale nečekejte nějakou oddychovku, domácí úkoly a podobné věci jsou samozřejmostí. Takže hodně štěstí při studiu. 

Návod k použití: Každá lekce sestává ze slovní zásoby, která není určena k povinnému nabiflování, nýbrž k vybírání podle chuti, a návrhů, jak ji používat, decentně a citlivě doplněného o nejnutnější gramatický výklad. Od čtenáře se očekává, že si nejenom přeloží uvedené větičky, ale bude na jejich základě tvořit stále nové, nejprve podle stejného vzorce, pak stále košatější a originálnější, dokud se úplně "nerozmluví". Pokud není - v hranatých závorkách - uvedeno jinak, slova se čtou přesně tak, jak jsou psána. Zkratka za slovem odkazuje na (nejznámější) pramen, kurzíva na autorčiny dohady až pusté apokryfy.

1. lekce 

1. Jediný normální způsob, jak se naučit nějaký jazyk, je používat ho. První věta, kterou dáme dohromady úplně bez problému, je jednoduchá věta se slovesem být, resp. je = ná. Slovosled je podle pramenů zřejmě dosti volný, lze se celkově vzato řídit citem pro českou větu.
    Anar ná laurea. (Nebo třeba i, v poezii: Laurea ná Anar.)
    Fanya ná ninque.
    Salque ná laiqua.
Tam, kde existuje možnost, že by jiná přírodnina téhož druhu vypadala jinak, je dobré specifikovat ukazovacím zájménem:
    I lóte ná malina, i lóte ná luin.
Máme ovšem i přesnější ukazovací zájména:
    Lasse sina ná wenya, lasse tana ná narwa.
Teď už můžete klidně vyrazit do přírody, dívat se kolem sebe, radovat se z věcí a pojmenovávat je. Napište si na papírek slova, která se vám líbí, a vezměte si je s sebou. Tak na tom budete skoro jako byste s sebou měli elfího přítele (neviditelného, ovšem - to jsou dnes víceméně všichni), kterého byste se mohli na neznámá slova ptát: "Mana enta?" Zřejmě by vám, při jejich sklonu k co nejstručnějšímu vyjadřování, odpověděl skutečně jen žádaným výrazem, bez všech zbytečností. Bylo by dobré, kdybyste si po návratu část svých pozorování zapisovali, a to jak latinkou, tak v tengwar (jistě jste si už všimli, že pro všechny q. hlásky latinka ani nemá písmena). 

2. Přibližně v době, kdy vás základní barvy začínají napadat celkem samy a zejména bez problémů v koncovkách, je možno zkusit množné číslo. Tvoří se:

U podstatných jmen končících na:     mn.č.         příklad:
souhlásku nebo e                             i                 lasse - lassi; elen - eleni
jinou samohlásku + ie                       r                alda - aldar

U přídavných jmen:
souhlásku nebo e                             i                 ninque - ninqui
a                                                    e                wenya - wenye
ea                                                  ie                laurea - laurie

Sloveso přibírá -r (jednoslabičná přitom většinou zkracují kmenovou samohlásku) ná - nar
    Aldar nar laikwe.
    Fanjar nar ninkwi ar sindi.
    Yávi sine nar maline.
    Alkar nar laurie... 


Slovní zásoba:

BARVA    quile [kwile, s anglickým w - tak i dále] QL
bílý    ninque (také: studený, bledý) [ninkwe] WJ
žlutý    malina LR
oranžový   culuina [kuluina] LR
červený    carne [karne] S
červenohhnědý, rezatý   rusca [ruska] LR
hnědý, snědý   varne LR
černý    morna LR
šedý    mista Ardalambion
světle nebo stříbrošedý    sinde WJ
světle nebo modrošedý    vindya [vindja] LR
fialový do modra   helinwa QL
do růžova   helinquila [helinkwila] QL
modrý    luin LotR
světle     helwa LR
modrozelený    ninwa QL
zelený    laiqua [laikwa] S
svěží, světlezelený   wenya [weňja] LR
zlatý   ze zlata: mallen LR
  světelně: laurea LotR
zlatorudý, ohnivé barvy   culda, culina [kulda, kulina] LR
ohnivě červený  narwa LR
stříbrný   ze stříbra: telemna LotR
 světelně: silma LR
 návrhy apokryfních slov k procvičování koncovky -ea:
     temně modrozelený - solmea
     temně modrý - lómea           

PŘÍRODA
obloha     helle LR
hvězda     elen WJ
měsíc     Isil LotR
slunce     Anar S
paprsek     alka LR
voda nén, 3.p. nenen LR
oblak     fána, fanya [faňja] LR
déšť, jemný    miste LR
rostlina     olva S
strom alda LotR, menší a útlejší: orne UT
keř     tussa LR
kořen, zejm. jedlý    sulca [sulka] LR
kůra      randa QL
kmen     telco, mn.č. telqui [telko, tekwi] LotR
větev     olwa LR
list     lasse LotR
plod     yáve [jáve]
květ lóte LotR
tráva     salque [salque] LR
houba (v obojím smyslu) hwan (mn.č. hwandi) LR
výhonek, pupen    tuima LR
živočich celva [kelva] S
savec, čtyřnohé zvíře laman (mn.č. lamandi) WJ
pták (drobnější)    aiwe S
motýl     wilwarin S
ryba      lingwe LR
malá      hala LR
had     ango (mn.č. angwi) LR
kámen skála, materiál:    ondo S
menší     sar (mn.č. sardi) LotR
hlína     cén (3.p. cemen) [kén, kemen] LR

Vhodné je si celou lekci vytisknout (odkaz verze pro tisk / symbol tiskárny). K dispozici je také ke stažení ve formátu RTF (elfstina1.rtf, 17 KB)

Sindarin ze Společenstva Prstenu
Převzato ze stránek Elvish linguistic fellowship. Překlady do spisovné quenijštiny vytvořila Laisi Finwen a mají za cíl jednak pomoci člověku, který základy quenijštiny ovládá, aby se lépe zorientoval, jednak mapovat příbuznost - a rozdíly - mezi oběma jazyky. U mnoha slov čtenář hned postřehne společný kořen - ve skutečnosti je společný téměř všude, tam, kde se použít nedal, to většinou uvádím výslovně - hlavní rozdíly jsou gramatické (redukovaná gramatika, hlavně pádové koncovky, a na druhou stranu plno asimilace v Sindarin, zájména a předložky, nejčastěji v Q. připojované na konec slova atd.)

Zde v článku je uveden pouze prolog. Celý text (všechny věty ve filmu) ke stažení jako RTF (sindarfilm.rtf, 24 KB) 

I  amar  prestar  aen.
The world   change (pl.)  they.
        svět     mění              oni (to jest "sebe")    
presta: affect, trouble, alter (Et)
Q: I ambar ahyat. (Případně: ahyar te, ale to by bylo velmi neobvyklé. A vůbec nechápu, proč Galadriel používá "svět" jako množné číslo.) (Q. slovo od kořene "presta" nemám.)

Han  mathon  ne  nen,
It         I feel                  in      water,
To        cítím (hmatem) ve vodě,
Q: Mahtanyes nenesse,
(případně: ta mahtan nenesse), podobně i dále

han  mathon  ne  chae,
It          I feel             in      earth,
To        cítím              v       půdě
chae: asimilováno z  cae
Q: mahtanyes cemesse,

a  han  noston  ne  'wilith.
and   it      I smell          in      air.
a       to     cítím (čichem) ve   vzduchu.
wilith: pokud tomu dobře rozumím, doplněno speciálním vysvětlením od Davida Salo, proč NEasimiluje na gwilith.
Q: ar nuvunyes vilyasse. (Sloveso "čichám" užito podle QL. "Nosta" v Q. znamená "rodit, pomáhat při porodu")